Domů
Příběh Slowly
Jace
Jace | 🇺🇸 Spojené státy americké
Výběr redakce

Originally written in English. Translated by Prvosenka.

Vždycky jsem se cítila v životě jako vyvrženec. Byla jsem černou ovcí rodiny, byla jsem neustále šikanována ve škole, a s nálepkou člověka majícího poruchy, jakými jsou ADHD, deprese a úzkost, bylo pro mě těžké navazovat přátelství s lidmi, protože nikdo opravdu nevěděl, jak se ke mně chovat. A už vůbec mi nepomohlo, že můj táta byl v armádě, což znamenalo, že jsme se častokrát stěhovali, a tak jsem několikrát ztratila kontakt i s těmi několika málo přáteli, které jsem měla. Byla jsem také podivná dívka, která si více rozuměla se svými učiteli než se svými vrstevníky. Z tohoto důvodu jsem opravdu poznala neskutečnou osamělost už ve velmi útlém věku.

Jedna z mých nejlepších přítelkyň mi doporučila Slowly. Řekla mi, že jeden z jejích přátel to vyzkoušel a zamiloval si to, a že bych to měla vyzkoušet také. Vždy jsem se měla na pozoru před cizími lidmi, zejména když jsou známí pouze online, ale rozhodla jsem se, k čertu, proč ne? Takže jsem se zaregistrovala a poslala svůj první dopis. Netrvalo dlouho, a nejednou jsem si psala s několika lidmi z celého světa, a zjistila jsem, že se těším na čtení každého dopisu a že odpovídám tolik, kolik můžu. Potkala jsem několik opravdu dobrých přátel, ale vše se změnilo, když jsem jednou poslala dopis uživateli do Anglie.

Okamžitě byl ke mně vstřícný a přátelský a cítila jsem, že mu můžu naprosto věřit. Mluvili jsme tak často, jak jenom jsme mohli, často jsme se navzájem škádlili kvůli naší národnosti (jsem Američanka, takže mezi jeho kulturou a mou jsou jen nepatrné rozdíly). Vyměnili jsme si jména na Instagramu a mluvíme spolu téměř každý den. Není to jen dobrý kamarád, je to můj nejlepší přítel. Stáli jsme při sobě ve chvílích dobrých i zlých. Známe se prostřednictvím video rozhovorů, posíláme si vánoční balíčky, a nyní plánujeme konečně také naše setkání. Bude to chvíli trvat, protože jsme ve škole a budeme muset ušetřit spoustu peněz, ale vím, že se nám to jednou podaří. I když žije na druhé straně světa, cítím, že k němu mám blíž než většina lidí.

Druhý dopis, který v mnohém změnil můj život, byl dopis ze Španělska. Bylo to neočekávané, ale zábavné čtení. Dopisy se pomalu prodlužovaly a naše přátelství rostlo s každým slovem, které jsme napsali. Mluvili jsme o mnoha našich zájmech, stejně jako o našich snech, o budoucnosti, a dokonce jsme sdíleli recepty! Mluvil o windsurfingu a plachtění, zatímco já jsem mluvila o bruslení a mých uměleckých projektech. Když se dozvěděl, že se učím americký znakový jazyk, okamžitě ho fascinovalo, že mohu vést rozhovor bez mluveného slova. Vysvětlila jsem mu, že to je, jako bych tancovala rukama. Chce, abych ho naučila ASL (což se mimochodem ve Španělsku nepoužívá. Oni používají španělský znakový jazyk a je to docela odlišné od amerického znakového jazyka) a jako překvapení jsem se snažila naučit španělsky. Je to velmi optimistický člověk, který je mi vždy oporou a já se těším na každý dopis, který mi pošle. Díky jeho dopisům byl můj život mnohem více vzrušující. Dal mi něco, na co se mohu těšit, a když se mi chce plakat, na mé tváři vykouzlí úsměv.

Nemám tušení, kde bych byla bez podpory těchto dvou lidí. Doufám, že každý si najde někoho tak blízkého. Takže děkuji, Slowly, že jsi mi dal příležitost setkat se s těmito skvělými lidmi.

 Odešlete svůj příběh

SLOWLY

Začněte se spojovat s celým světem teď hned!